Tak vás všechny zdravím, protože bude užitečné mít záznam o událostech, zde je reportáž z našeho setkání doplněná téměř autentickými fotografiemi. Bohužel jsem s sebou neměl tehdy foťák, takže musím vše podstatné dokreslovat. Ale koneckonců vy jste tam byli a viděli vše na vlastní oči.

RNDr. Marek Martin Ph.D.

Poté, co jsem tento komentář vytvořil, ozvali se mi i další účastníci události a přispěli i oni svým pohledem na celou záležitost:
Filip - muž označovaný na obrázku jako (1).

Na úvodní stránku.

K události došlo na rohu Vítězného Náměstí a ulice Evropská nedaleko od křižovatky s ulicí Zikovou před místním domovem důchodců. Podávám zde popis tak, jak jsem události doopravdy viděl.

Když jsem prvně pohlédl na místo, vypadala situace asi takto. Na místě označeném 1 jeden muž chránil vlastním tělem dívku a střílel po dědkovi D. Ke dvojici se přibližovalo pět postav (na obrázku černé). Tyto postavy vypadaly jako již postatrší mírně ohnilé mrtvoly (dále ohnilci) a při bližším pohledu i dědek vypadal jako by byl jistou dobu po smrti.

Muž střelil dědkovi do hlavy a zasáhl zdánlivě velmi účinně, nicméně ani rozstřelení hlavy dědka nezabilo. Vypadalo to však, že mu cosi brání se do blízkosti ležící dvojice dostat. V téže chvíli pořízek stojící vedle mne vytáhl pistoli a připojil se ke střelbě.
Na tomhle pohledu lze vidět celkovou situaci ookamžik dále. Nad ležící dvojicí (1) se sklání dědek a jeden z ohnilců, ale nemohou se k ní dostat. Já (2) a pořízek (3) stojíme, já jsem zatím jen pozoroval situaci, neboť dosud nebylo jasné, co se vlastně děje, neboť to, že někdo vypadá ohnile není žádný důvod, abychom jej a priori odsuzovali, natož po něm stříleli. Z Evropské silnice zahnulo velmi kvalitní auto (4)a k němu se hned hrnul jeden z ohnilců a vyrazil okénko na straně řidiče, řidič po něm střelil z pistole, když to ohnilcovi udělalo velmi málo, rozjel se a narazil autem do druhého ohnilce a zabrzdil na křižovatce před ČVUT. Ohnilec, který se prvně držel auta však zvládl řidiče poranit.
Ohnilci změnili taktiku. Tato fotografie je z pohledu řidiče, který zastavil a vytáhl z auta ostřelovací pušku (to by mě zajímalo, co je ten chlap zač). Já jsem zavolal tísňovou linku a ohlásil jsem střelbu na tomto místě, pořízkovi se podařilo jednoho z ohnilců zlikvidovat, jiný z ohnilců však zatím házel po ležící dvojici kamení a další ohnilec uchopil jednu z obyvatelek domova důchodců a rovněž jí vrhnul na dvojici. To ovšem muže srazilo z dívky (a zabilo stařenku), jeden ohnilec a zejména dědek odtáhli dívku z dozahu a dědek ji začal škrtit, muž mu ustřelil ruku a dědek tedy dívku zbývající rukou tloukl. Řidič střelil po jednom z ohnilců a bohužel jej nezasáhl dostatečně.
Tohle je konečně pohled z mého stanoviště. Poté, co napadením bezbranné stařenky ohnilci prokázeli, kdo je útočníkem, pokusil jsem se několikrát hodit po nich alespoň kámen, abych je odlákal od dívky, bohužel to nestačilo. Naštěstí se trojici střelců podařilo ohnilce i dědka zneškodnit, bohužel se nenaplnil můj záměr jednoho z nich zajmout a vyslechnout a prozkoumat.

Zdá se, že se jedná o pověstné zombie, ale to by znamenalo, že na mnohých legendách bude něco pravdy. Bojím se pomyslet, co vše by se nakonec mohlo ukázat, že je pravda a ne pouhý výmysl fantazie.

A myšlenka na to, že bych ten zatracený grant mohl konečně získat mě už kupodivu tolik neláká.

 

Další pokračování našich příhod.
Zpět na úvodní stránku